Historie školy do roku 1920

Bible bývala ve škole připevněná řetězem, neboť knihy byly vzácné a drahé. Nevěsta, která dostala do výbavy Bibli , bývala bohatou nevěstou. I po objevení knihtisku roku 1450 němcem Janem Gutenbergem, bylo pořízení knihy drahou investicí.
Jisté údaje o nejstarší škole v Hradečné se nenacházejí ani ve farním ani vrchnostenském archivu. Pravděpodobně se vyučovalo v některé velké selské světnici. Vyučoval ten, kdo uměl číst a psát, většinou vysloužilí vojáci.

Český historik Pěnkava píše ve své knize „Uničovský kraj“: V Hradečné byla v letech 1656-1677 již německá škola. Učitel dostal od rodičů 19 zlatých a za zvonění proti povětří několik snopů obilí. Ve zdejší matrice zemřelých jsou učitelé označeni jako kantoři a to do roku 1701. Oni řídili kostelní zpěv, zvonili proti povětří a na poplach a učili mládež. Tam, kde byl v obci klášter, vyučovali mniši. Bývalo zvykem, že učitelské povolání se dědilo z otce na syna. Během 30tileté války se v Hradečné matriky ztratily. Jisté záznamy tu máme z doby Marie Terezie, ze kterých se dovídáme, že se u nás v obci u farního kostela nacházela katolická triviální škola, docházeli do ní dět i z Hradečné, Hradce a Lipinky, Pískova a Moravské Libiny. První budovu školy vedle fary postavil roku 1701 patron kostela kníže Lichtenštejn. Od roku 1769 byl zde učitelem Josef Bartl, po něm nastoupi i jeho syn Pavel Bartl a po něm syn Moritz Bartl, který zemřel 1802. Po něm nastoupil rodák z Moravské Libiny (z pily) a ten měl 185 žáků, z toho 91 chlapců a 94 dívek. Mezi nimi bylo 82 žáků chudobných, za které rodiče nemuseli platit za vyučování. Rodiče, kteří měl i ve škole víc jak 2 děti , platili jen za první 2 děti. 

Mzda učitele

Od církve
a) za školu a hru na varhany a chórový zpěv 1 fl .
b) místo koledy 4,51 fl.

Od obce
16,48 f l .

Příjmy školy
a) za pohřby 10 fl.
b) za svatby 2 fl.
c) za k ře s t 6 fl.

Běžné školné od 103 platících žáků: od 80 žáků po 1 kr, od 23 žáků po 1 1/2 kr. Vyučovalo se 42 týdnů v roce. Deputát dřeva pro školu činil 6 sáhů. Škola u farního kostela se nazývala farní škola, škola, kde kostel nebyl měla název střední škola. Obě školy však patřily mezi školy triviální. Vyučovací předměty byly: čtení, psaní, počty, náboženství a zpěv. 

Roku 1807 zde nastoupil učitel Josef Matis. Ten podal žádost knížeti Lichtenštejnovi o stavbu nové školy. Stará škola z roku 1701 byla už ve velmi dezolátním stavu. Měla vlhkou učebnu, pro učitele 2 pokoje, 1 komora a sklep. Byla postavená z vepřovic – nepálených cihel a měla doškovou střechu. Po mnohých dlouhých urgencích byla roku 1815 na stejném místě postavena nová škola , poté co byl odstraněn starý stavební materiál. Stavbu financoval opět kníže Lichtenštejn. Nová budova měla 2 pokoje, 1 kuchyň, 1 komoru a 1 sklep pro učitele a 1 třídu. Podlaha ve třídě byla z pálených cihel a v zimě byla citelně chladná a vlhká. V kuchyni byla obrovská pec. Během stavby školy se vyučovalo v Hradečné na rychtě. Protože do školy do Hradečné docházely děti z českých vesnic – Pískova a Lipinky, muselo být vyučování utrkvistické, tedy dvojjazyčné. Provádělo se to takto: Učitel míval ještě učitelského pomocníka. Jeden z učitelů učil německé děti v přední části třídy, druhý učitel učil české dět i v zadní části , občas si to prohodili. V létě se jeden z nich se svými žáky přestěhoval do předsíně. 

Za vyučování obdrželi učitelé mzdu v konvenční měně týdně a pro žáka a sice : Za vyučování písmen a slabikování 1 kr, za čtení 1 1/2 kr, za psaní a počítání 2 kr. Chudobní a neschopní rodiče neplatili nic.

Učitel měl ročně 120,48 fl. , z toho si musel platit pomocníka, ročně 34 fl. a musel mu poskytnout stravu. Takže učiteli zbývalo 86,48 fl. Učitelský pomocník si musel ještě přivydělávat při tancovačkách. Spával v rohu třídy. Roku 1789 byly příjmy škol na úsovském panství přesně stanoveny. Dřívěj ší odměna 6,58 fl. za zvonění proti bouřce byla zrušena, místo toho dostal učitel od Hradečné 12 snopů pšenice, 12 snopů žita , od obce Hradec 10 snopů pšenice, 10 žita. Moravská Libina měla dát 12 snopů žita a 10 pšenice. Lipinka 6 pšenice, 6 žita , Pískov 10 žita , 10 pšenice, Troubelice 14 pšenice a 14 žita. Kromě toho mu náležely na zelený čtvrtek od každé přiškolené obce koláče. Stávalo se ovšem, že tyto naturálie byly podřadné nebo nebyly dodány v plném počtu. Pozděj i třída nestačila a děti z Lipinky chodil učit v zimních měsících učit elský pomocník po 5 měsíců. 

Učební pomůcky byly: Slabikář, čítanka, evangelium, katechizmus. Vyučovalo se dopoledne 3 hodiny, odpoledne 2 hodiny. Roku 1825 byl ustanoven učit elem Josef Partisch. Kronika vypráví, že byl malé postavy, vznětlivý, svědomitý, puntičkářský, citlivý a bojácný. Večer a v noci nikdy sám bez průvodce nevycházel. Při vyučování byl většinou ve fraku. Měl 3 syny a 2 dcery a nedostatek byl u něho častým hostem. Moravská Libina byla k Hradečné přiškolena jen do roku 1893. Učitel se musel starat o chórový zpěv. Biskupský přípis z roku 1807 přísně nařizuj e , že v chóru smějí z ženských osob zpívat jen učitelova žena a dcera a duchovní správce má na to dohlížet. 

Od roku 1846–53 měl učitel Partisch za pomocníka svého syna Josefa, který se stal pozděj i učitelem v Lazcích. Také druhý Partischův syn Edvard se stal učitelem. Jako 12ti letý chodil v roce 1852 po 5 zimních měsíců vyučovat dět i v Lipince, za což dostal od obce Lipinky 8 fl . Otec mu za tyto peníze pořídil zelený zimní kabát. Tento Edvard se stal později ředitelem ústavu hluchoněmých v Brně. Pomocníci obdrželi od u čitele 12 – 34 fl. v konvenční měně. Školní docházka byla v té době povinná do 12ti let . Zameškaná školní docházka se musí dle výnosu ministerstva školství z roku 1851 dohánět i po dvanáctém roce věku. 

Učitel Partisch zemřel roku 1856. Jeho nástupcem se stal Vincenc Klement narozen roku 1817 v Medlově, pocházel z 10 sourozenců. Do roku 1835 byl pomocníkem v Medlově. Pak byl pomocníkem učitele Adolfa Sperlicha v Úsově. Tam pracoval 1 1/2 roku zadarmo, jen za stravu. Pak mu učitel platil 8 fl . konvenční měny ročně. Roku 1839 sloužil v Olomouci učit elské zkoušky na c.k. diecesní hlavní škole. Pomocníci nepotvrzení biskupskou konsistoří podléhají vojenské službě. Učitel Klement nám zanechal písemné svědectví o trampotách učitelského pomocníka. 
 

Starosti a trampoty učitelského pomocníka v Úsově
 

Pro vysoký věk učitele musí pomocník 130 žáků po 14 roků vyučovat. Denně v městě Úsově vyučuje 1 hodinu hudbu, za což od každého žáka dostane měsíčně 6 kr. Odpoledne od 3–7 hodin dává kondice v Úsově na zámku, za což dostává za hodinu 1 fl . konvenční měny, což mu umožnilo řádně se šatit. V pátek odpoledne musí pro principála pilně štípat dřevo a ve žních pilně pomáhat na poli a při mlácení. Kdo tak neučinil, toho principál beze všeho propustil. 28.dubna 1868 vykonal arcibiskup Friedrich z Fürstenbergu generální visitaci ve zdejší škole. Další den zde udílel svátost biřmováním.

Rok 1869 přinesl i pro učitele lepší časy. Dle výnosu ministerstva školství byl dohled nad školstvím svěřen okresnímu hejtmanství. Postavení učitelů a jejich práva se upravily. Byly zřízeny 3 skupiny učitelů: Nadučitel, učitel, podučitel. Byly zavedeny další vyučovací předměty: zeměpis, dějepis, geometrie, tělocvik, kreslení a ženské ruční práce. Zákon také upravil důchodové zabezpečení učitelů a jejich vdov. Dříve obdržela učitelova vdova v nejlepším případě od patrona školy malou penzi z milosti. 

Zachoval se nám soupis, co všechno byl nucená prodat Partischova vdova. 
Věc (odhadní cena, docílená cena)

  • 1 šedé vlněné šaty (1 fl 1,85 fl)
  • 1 modré kartunové šaty (50 kr 85 kr)
  • 1 bílá spodnička (10 kr 45 kr)
  • 1 bavlněný přehoz (50 kr 85 kr)
  • 1 modrá bavlněná šála (10 kr 10 kr)
  • 1 hnědý šátek (5 kr 10 kr)
  • 1 kulatý stůl – tvrdé dřevo (1 fl 3 fl 20 kr)
  • 1 malý stůl – měkké dřevo (30 kr 45 kr)
  • 1 truhla – tvrdé dřevo (2 fl 9 fl 20 kr)
  • 1 postel – měkké dřevo (30 kr 1 fl 55 kr)
  • stará truhla – tvrdé dřevo (1 fl 50 kr 4 fl)
  • 4 obrazy (40 kr 1 fl 55 kr)
  • 1 velké hodiny (8 fl 8 fl 50 kr)
  • 1 malé hodiny (3 fl 5 fl)
  • 2 židle (20 kr 65 kr)
  • 1 starý věšák na šaty (15 kr 1 fl 75 kr)
  • 1 skříňka z měkkého dřeva (60 kr 1 fl 5 kr)
  • 1 stará skříňka (30 kr 40 kr)
  • 1 rýč (10 kr 30 kr)
  • 3 židle (10 kr 30 kr)
  • hnůj (1 fl)

1. dubna 1879 stříbrná svatba císařského páru – oslava ve škole a v kostele slavná bohoslužba a Tedeum laudamus. Po oslavě bylo přichystáno u paní Appoleny Brachtlové na rychtě č. 53 pro žáky, učitele a obecní zastupitelstvo. 22. července roku 1779 se Lipinka odloučila od školy v Hradečné, byla tam postavená jednotřídní škola s českým vyučováním. 

21. 2. 1880 je třída v Hradečné uzavřena, hrozí zřícení stropu. Školní rada dostala příkaz do 3 dnů zajistit místnost na vyučování, která se našla na rychtě č. 53. Vzniká plán na stavbu nové školy. V roce 1880 udělila obec Hradec řídícímu učiteli v Hradečné Vincensi Klemesovi čestné občanství. Protože mezi obcemi Hradečná a Hradec vznikaly rozpory zažádala obec Hradec 25.4. 1880 u c.k. okresní školní rady o z řízení vlastní jednotřídní školy. 25.-26.9. 1880 byla slavnostně vysvěcena nová školní budova v Lipince farářem Antonínem Bittnerem z Hradečné.

C. k. školní rada odmítla žádost obce Hradec o zřízení vlastní školy a doporučuje na rozhraní obou obcí zřídit novou školu a připravit pro ni vhodný pozemek. Na to školní rada vytipovala následující pozemky, čísla domů 17, 11, 36, 62 všechny v prostředku obou obcí. Na novou žádost obce Hradec, přišlo rozhodnutí z okr. školní rady, aby podučitel z Hradečné vyučoval v Hradci na č. 4 pod vedením školy v Hradečné. 

První vyučování v Hradci se uskutečnilo 7. 1. 1882 – učitel Gustav Frömmel, rodák z Oskavy.
Ve školním roce 1883 – 84 zde vypukla epidemie záškrtu, zemřelo 5 dětí. Jelikož mezi Hradečnou a Hradcem nedošlo k dohodě o stavbě nové školy obdržela obec Hradec 16.4.1889 souhlas ke zřízení vlastní školy. Proti stavbě nové školy na rozhraní obou obcí byl nejvíce farář Mader, který chtěl školu vedle fary. Takže ve školním roce 1890–91 má Hradec svoji vlastní školu v č.4. Stará školní budova z roku 1815 je opět v dezolátním stavu. 

Postavení již 3. školní budovy bylo 10.3. 1891 předáno firmě Vodička v Uničově za paušální obnos 8.200 fl. rakouské měny. 17.3. Začaly demoliční práce na staré škole a 4. 4. 1891 byl položen základní kámen nové školy. Během stavby pršelo tak silně, že spadla i cihelná pec postavená pro pálení cihel na školu. Již 7. 12. 1891 se přestěhovalo vyučování do nové budovy, která má jedno poschodí, 2 třídy a školní zahradu. Díky tomu, že řídící učitel Parsch je švagrem pana Vodičky, dostala naše obec levnou, novou školu.

20. 1 . 1892 zemřel řídící Vincens Klement. 15 července 1892 byla nová školní budova slavnostně vysvěcena. 15. července pan arcibiskup dr. Theodor Kohn udělil svátost biřmování. 
Řídící učitel Parsch, byl zdatný učitel, dal do pořádku obecní pokladnu, vedl spořitelnu i Svaz Němců, velmi miloval lov. Léčil si žaludeční potíže v Karlových Varech. 19.3. 1900 omdlel při vyučování, druhá léčebná kůra ve Varech zůstala bez účinku. Zemřel 22. 7. 1900 ve věku 49 let. Byl pochován v Uničově a zdejší mužský pěvecký sbor, jehož byl zakladatelem a členem mu zazpíval smuteční píseň. „Tam dole je mír a klid“. Žáci mu zazpívali „Stalo se z Boží vůle“. 

Roku 1900, po častých urgencích sem byla přidělena 1 učitelka ručních prací – byla to žena hradeckého učitele Anna Frömmlová, její roční plat činil 280 kr. 11. listopadu 1904 školu navštívil a kontroloval c.k. okresní hejtman Rudolf Kuntscher. 15.7. 1906 byla ve škole výstavka ženských ručních prací a kreseb. Výstavka byla velmi navštěvovaná. 

24.5. 1907 byl pochován 1. hradecký učitel Gustav Frömmel a jeho vdova a zdejší učitelka ručních prací se odstěhovala do Vídně. Její nástupkyně je slečna Josefina Petzna. 

1. září 1914 si hradečanský učitel Jaroslav Navrátil vyměnil místo s medlovským učitelem Adolfem Sperlichem, který učiteloval od roku 1910 v Medlově. Řídícím učitelem byl tu v té době Stindl, ten zemřel roku 1916. V obci zastával místo tajemníka a v kostele varhaníka. Od jeho smrti učil A.Sperlich obě třídy sám, protože mnoho uči t e lů bylo na frontě. V zimě měla škola občas prázdniny, když nebylo čím topit. 

Roku 1919 byl Sperlich s definitivní platností jmenován řídícím učitelem v Hradečné. A.Sperlich se narodil v Sobotíně, měšťanskou školu navštěvoval v Šumperku. Vystudoval c. k. pedagogický ústav v Olomouci, maturoval 1910 a stal se provizorním učitelem v Medlově. Roku 1912 složil další zkoušku a byl jmenován definitivním učitelem v Medlově. Roku 1912 složil další zkoušku a byl jmenován definitivním učitelem 2. třídy v Medlově. Po svém sňatku s dcerou medlovského starosty si vyměnil místo a přišel do Hradečné. Během 1. Světové války pracoval též ve zdejší obci jako obecní tajemník a převzal místo varhaníka v kostele, je rovněž autorem této kroniky.

Od 1.12. 1920 je nařízeno vyučování českého jazyka od 3. ročníku a to 7 hodin týdně. Vyučuje provizorní učitelka pro Hradečnou, Hradec a Moravskou Libinu Marie Heinischová. Za učitele Sperlicha byly na školní budově instalovány 2 bleskosvody, pořízeno mnoho pomůcek, obrazů a skript. Do nynějška působilo na zdejší škole 10 kantorů a řídících učitelů, 23 pomocníků a učitelů, 2 učitelky pro ruční práce a 2 učitelky pro český jazyk.